Samotné heslo „Digital first“ ještě nevytváří přidanou hodnotu.

Fabian Schmidt, Head of Digital Manufacturing ve společnosti SICK, vysvětluje, jak chápe souvislosti mezi „Growth Mindset“, účelnou digitalizací a využitím potenciálního užitku.

Mindset jako motor nebo brzda? Pro Fabiana Schmidta je to otázka (firemní) kultury. Rozlišuje mezi „Fixed Mindset“, které je spojeno s pevně zažitým způsobem myšlení, a „Growth Mindset“, které umožňuje vydat se novými cestami, odvážit se na neznámou půdu. „To pro mě také znamená, že kladné příklady v každodenních činnostech způsobí mnohem více než top-down udělování pokynů. Kdo změní svůj postoj, dělá to jen tehdy, když pochopil, proč je tato změna užitečná nebo potřebná. Tento způsob myšlení je smysluplný také ve vztahu k digitální transformaci: Co mohu dnes udělat, aby to bylo v budoucnosti lepší?“ říká Head of Digital Manufacturing ve společnosti SICK.

Digital Manufacturing Team ve společnosti SICK: digitální
řešení pro Intelligent Supply Network

Pan Schmidt považuje za svůj úkol prosazovat v týmu „Growth Mindset“. Na začátku roku 2021 byl ve společnosti SICK založen Digital Manufacturing Team, který pan Schmidt vede společně s Thomasem Adolphem. Přitom je pro něj nejdůležitější jednotná vize: „Jako tým musíme vědět, kam chceme jít. Z vize odvozujeme naše konkrétní úkoly. Zůstane-li vize abstraktní nebo není-li nadřazený úkol spojen s konkrétními kroky, jen těžko se na tom pracuje. Naším centrálním cílem je digitální transformace naší globální sítě Intelligent Supply Network. Sem spadá také to, co patří do výrobního procesu: od nákupu surovin přes výrobu až po expedici. Jako tým se zaměřujeme na výrobu, zde chceme prosazovat digitalizaci. Začínáme přitom vždy otázkou „Jaký je náš potenciální užitek?“ Naše mise je najít pro Intelligent Supply Network digitální řešení a zajistit si tak konkurenční výhodu.“

Digitálně ve výrobě

Heslo „Digitalizace“ přitom pro něj není žádnou nereálnou hudbou budoucnosti, ale opravdu hmatatelným, nepostradatelným prvkem v každodenním životě – dokud je užitek jasný. „Budoucnost je něco vágního, ale někde se začít musí. Proto musíme digitalizaci pro sebe co nejvíce konkretizovat. Dříve dostávali naši pracovníci informace vytištěné v pracovních deskách. Museli listovat stránkami sem a tam, aby našli informace k aktuálně relevantnímu pracovnímu kroku. Dnes dostávají tyto informace digitálně. Listování tak odpadá. Ale je to samo o sobě nyní přidaná hodnota? Přidaná hodnota vzniká teprve tehdy, když propojím zobrazené informace například s právě prováděným pracovním krokem, tedy vytvořím individuálně přizpůsobený tok informací, který šetří čas. Možná budou pracovníci v budoucnu nosit také chytré brýle, které budou návod přímo opticky promítat do pracovního prostředí? Možná se jejich role úplně změní. Možná bude jejich úkolem spíše dohlížet na stroje, než vykonávat pracovní kroky?“

Se správnými informacemi lze zvládnout i složité věci.

Fabian Schmidt vidí dva vývoje, které ovlivní budoucí pracovní svět. Automatizace i digitalizace povedou k tomu, že pracovní kroky, které dnes člověk dělá, odpadnou. „Oba faktory ale zároveň vedou ke zvýšené složitosti ve výrobním prostředí, bude existovat více softwaru a více strojů. A tyto složité systémy je nutné nějak zvládnout. Proto si nemyslím, že by člověk z továrny zmizel. V dohledné době jsou člověk, jeho inteligence a jeho kreativita nenahraditelné. Je centrem celého komplexu. Ale bude důležitější, aby byl zásobován správnými informacemi pro zvládání těchto komplexních procesů. Zatím si nemyslím, že by byla vytvořena takzvaná superinteligence, která bude s člověkem rovnocenná, ale zde se názory rozcházejí.“

Odhadovaný vývoj digitalizace

Ostatně, obecným výrokům jako „digital first“ pan Schmidt nevěří: Nejdůležitější je otázka: Čeho chcete dosáhnout? Jaký užitek chcete vytvořit? Čistě technologické řešení, které jsem v posledních letech často pozoroval, nás nikam dál neposouvá. Používat nějakou technologii jen proto, že existuje, nedává smysl. Jen proto, že existuje například Machine Learning, nemusí být tím nejlepším řešením pro můj projekt. Možná existuje jednodušší a levnější metoda, která se hodí mnohem více. Když se od začátku upnu na digitální řešení, omezuje to můj prostor pro řešení.“

Ale jak co nejrychleji zjistit, jaké řešení je to správné? K zodpovězení této stěžejní otázky sází pan Schmidt a jeho tým na kombinaci agilní práce a Minimum Viable Product (MVP), první minimálně funkční prototyp řešení nebo produktu. „Když chci začít realizovat zlepšení, musím si být jistý, že se skutečně jedná o zlepšení. Proto musím svůj nápad co nejdříve prověřit.“ Při tom mohou pomoci multifunkční týmy a agilní způsob práce, do které se již v rané fázi společně pustí různí kvalifikovaní odborníci. „V oblasti Digital Manufacturing se etabloval mezioborový tým. Plánovači výroby a vývojáři softwaru přemýšlejí nad stejným problémem a docházejí přitom vždy k různým výsledkům. Je to rychlejší a inovativnější, protože se na problém díváme z různých perspektiv.“

Spolupráce napříč obory: „Každý by měl rozumět tomu, co dělá ten druhý.“

Řešení, která vznikají ze spolupráce agilních týmů, bývají často Minimum Viable Products. Pro Fabiana Schmidta je to nejlepší možnost rychle zkontrolovat, zda si řešení zachová slíbený užitek i ve skutečnosti: „Je to nejmenší možné řešení, s ním můžeme přijít k uživateli. Není to ještě stoprocentní řešení. Přesto díky drobným feedbackům rychle zjistíme, zda jsme se s naším nápadem vydali správným směrem.“ Fabian Schmidt porovnává postup MVP v interním kontextu také s digitalizací výroby: „Pokud hovoříme o digitalizaci výroby, je rozhodující zkontrolovat každou digitální změnu přímo s kolegyněmi a kolegy, jejichž práce má být usnadněna. Ostatně jsou to odborníci. Jen tehdy, když budeme věci dělat obzvláště dobře, zajistíme si konkurenční výhodu. Každý chce samozřejmě zlepšovat svoje interní procesy. V oblasti Digital Manufacturing jsme se soustředili na práci přesahující do jiných oborů. Každý má rozumět tomu, co dělá ten druhý. Jen tak vznikne digitální přidaná hodnota pro realitu.“